„Majestát síly a komfortu v dokonalé harmonii“
Legendární vlajková loď Mercedesu, která bez omezovače v tichu a klidu atakuje 300km/h a má limitovanou cestovní rychlost na 250km/h. Motor má výkon 300KW. Jedná se o 6.0l V12, který později využil Horacio Pagani pro pohon Zondy. Na palubě tohoto vozu vznikla jedna z fotografií, která na Velikonoce 2025 znamenala uzmutí mediálního prostoru i přes smrt a pohřeb papeže, zastínila dokonce kauzu české vlády, která pravděpodobně za provizi legalizovala obrovské množství miliard v Bitcoinech z černého trhu.
Příběh Mamuta
Tahle plíseň je ve skutečnosti jedno z nejzásadnějších aut motohistorie. Jedná se o Mercedes-Benz W140 600 SEL a ikonický vůz, který si v devadesátkách oblíbili prezidenti, diplomaté, ale taky bossové podsvětí. Má monumentální 6.0litrový dvanáctiválec (V12), výkon více než 400 koní a z nuly na stovku se dostane za 6,1 sekundy, což je stále dost rychle. Když odstraníte elektronický omezovač, dostanete se pohodlně přes 270 km/h.
Vůz váží bezmála dvě tuny, ale i tak reaguje na plyn okamžitě. Auto dostalo přezdívku „mamut“ nejen kvůli své velikosti, ale i proto, jak stabilně se drží silnice. Má dvouvrstvá skla pro maximální odhlučnění, elektrické dovírání dveří i víka kufru, paměť sedadel s desetisměrným nastavením a dešťový senzor. Na svou dobu komfort, jaký tehdejší konkurence jen těžko doháněla.
Když se auto představilo v roce 1991, stálo více než 250 000 německých marek, tedy klidně až čtyři miliony korun. Dnes se dobře udržované kusy prodávají za vyšší statisíce a jejich cena pořád roste, podle některých milovníků youngtimerů je to dokonce nejlépe vyrobené auto na světě. Tehdejší recenze z 90. let mluví o pokroku, technické dokonalosti a naprostém pohodlí.
„Je to ikona devadesátých let, jedno z nejlepších a nejikoničtějších aut, které mohlo být. Bylo dělané na rychlé cestování, je hodně stabilní. Lidi si ho váží, neprodávají ho. A když, tak za pořádné peníze,“ řekl Expresu člen Mercedes-Benz klubu.
400 koní byl v té době výkon, kterého dosahovaly sportovní vozy, například Ferrari Testarossa a Ferarri 288 GTO,“ pokračoval.
600 SEL nebyla auta pro každého. Jezdili s nimi prezidenti, zbohatlíci i ti, kteří si to „zařídili jinak“. Kdo měl v devadesátkách dvanáctiválcový mercedes, ten byl někdo. A přesně tenhle image Turek oživuje. Stylově, suverénně a podle některých i nebezpečně.
Kromě politických ambicí má europoslanec i závodnickou minulost, na stylu jízdy je to znát. „Měl stabilní a výkonné auto, a hlavně zkušenosti jako bývalý jezdec,“ připomíná. Nešlo tedy o bezhlavé hazardérství, spíš o ukázku síly, technické i řidičské.
Ať už si o jízdě Filipa Turka myslíte cokoli, jedno je jisté: oživil legendu. Mercedes-Benz 600 SEL je symbolem doby, kdy auta byla o výkonu, síle a grand touringu, tedy dlouhých jízdách. Turek se v tomhle „mamutovi“ možná jen svezl… a možná tím dal najevo, že do politiky přišel jako někdo, kdo se nebojí dupnout na plyn.
Převzatý článek: Expres / Eliška Opatrná ZDROJ
