Včera mi upadl karburátor z Felicie a zajímá mě jestli dostanu slevu od státu
Včera mi při jízdě z nepochopitelných důvodů upadl karburátor z mé Felicie, což nejen že způsobilo okamžité zastavení motoru, ale i menší dopravní atrakci pro kolemjdoucí. Když jsem o tom pak vyprávěl Filipu Turkovi, okamžitě prohlásil, že to je jasný případ pro státní dotaci na modernizaci vozového parku, protože podle něj už samotný fakt, že Felicie ještě jezdí, by měl být důvodem k finanční odměně. Macinka se mi mezitím smál, že bych si měl místo shánění slevy radši pořídit něco novějšího než auto, které pamatuje vstup do Evropské unie.
Ale já si říkám – když stát rozdává dotace na všechno možné, proč by nemohl podpořit i udržování českého automobilového dědictví? Kdyby se totiž zavedla sleva za každou opravu Felicie, bylo by nás na silnicích o dost víc a servisáci by měli o práci postaráno. Filip Turek by to určitě zařídil, kdyby mohl, a Macinka by se pak musel smířit s tím, že Felda zůstane v garáži ještě pár let, byť třeba s karburátorem přidrátovaným drátem z Lidlu.
No tak to je klasika. Felicie držák, poctivý kus železa z dob, kdy se auta ještě dělala rukama a ne tiskla z plastu. Kdyby dnes někdo takový stroj vyrobil, musel by za to dostat dotaci, ne pokutu za emise.
Filip má pravdu – stát rozhazuje miliardy na soláry, větrníky a elektrokrámy, co se po pěti letech rozpadnou, ale obyčejný člověk, co se snaží udržet při životě české strojírenství, z toho nemá ani korunu. To je ta naše zelená logika – místo aby se podpořilo něco, co opravdu funguje, sype se to do baterií a panelů z Číny.
Já bych to udělal jednoduše: dotace na každý kilometr, který Felicie ujede bez poruchy. To by se hned ukázalo, co je skutečně udržitelné. A Macinkovi řekni, že Felda není stará – to je veterán v přímém přenosu. Takových už moc nezbývá, a kdo si to umí opravit drátem z Lidlu, ten si zaslouží metál, ne nové auto.