Žaloba na prezidenta: Jak neobvyklé je to v české politice?

Poslanec za Motoristy Filip Turek prohlásil, že podá občanskoprávní žalobu na prezidenta Petra Pavla, v níž bude požadovat omluvu za výroky vysvětlující, proč nebyl jmenován ministrem životního prostředí. Případ připomíná dřívější právní spory, kterým čelili čeští prezidenti – vzácné, ale ne bezprecedentní.

Toto je občanskoprávní žaloba, nikoli ústavní spor

Čestný předseda a poslanec Motoristické strany Filip Turek prohlásil, že zažaluje prezidenta Petra Pavla – ne kvůli ústavní pravomoci, ale kvůli tomu, co označuje za újmu na jeho osobní pověsti.

„Rád bych se jen krátce vyjádřil k důvodům, které uvedl prezident republiky, proč chce porušit Ústavu České republiky,“ řekl Turek. „Jeho zdůvodnění se mě velmi hluboce dotýká a v nejbližších dnech podám občanskoprávní žalobu na ochranu osobnosti a budu se prezidenta domáhat omluvy.“

Turek zdůraznil, že nemá v úmyslu zpochybňovat pravomoci prezidenta prostřednictvím kompetenční žaloby ani vyvíjet tlak na vládní koalici. „Rozhodně nechceme podávat kompetenční žalobu,“ řekl. „Žádná kompetenční žaloba proti prezidentovi nebude – ale žalobu určitě podám.“

Proč prezident Pavel odmítl jmenovat Turka

Prezident Pavel odmítl jmenovat Turka ministrem životního prostředí s odvoláním na minulá prohlášení poslance a jeho online aktivity. Některé z těchto výroků, napsal Pavel, vyvolaly vážné obavy ohledně Turkova respektu k demokratickým hodnotám a ústavnímu pořádku.

V podrobném dopise premiérovi Andreji Babišovi prezident uvedl, že „existuje řada okolností, které dohromady vrhají důvodné pochybnosti na loajalitu pana Filipa Turka k základním principům a hodnotám ústavního řádu.“

Pavel dále uvedl, že Turek „ opakovaně oslavoval, či alespoň relativizoval, jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století – nacistické Německo“ a vážně zpochybňoval „důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin“. Zmínil také to, co popsal jako „opakovaný nedostatek respektu k základní hodnotě právního státu – ochotě dodržovat právní řád státu“.

Prezident dospěl k závěru, že případ je „zcela bezprecedentní od přijetí Ústavy“ a že odmítnutí jmenování bylo plně v souladu s ústavními principy.

Pražská policie samostatně vyšetřuje příspěvky na sociálních sítích připisované Turkovi jako podezření z trestných činů, včetně možného podněcování k nenávisti nebo hanobení skupin definovaných národností, rasou nebo etnickým původem. Případ zůstává otevřený.

Ne poprvé: žaloby na české prezidenty

Ačkoli jsou občanskoprávní žaloby proti českým prezidentům neobvyklé, nejsou ničím novým. Na začátku 90. let byl bývalý prezident Václav Havel zažalován vydavatelem Petrem Cibulkou za výroky kritizující zveřejnění neoficiálních seznamů údajných spolupracovníků komunistické tajné policie. Havel uvedl, že seznamy způsobily nespočet osobních tragédií.

Soudy žalobu zamítly s tím, že Havel jednal ve své funkci prezidenta a nemůže být osobně odpovědný. Případ nicméně pomohl utvářet rané debaty o prezidentské odpovědnosti a svobodě projevu v postkomunistické české společnosti.

Rozsáhlejší právní bitvy následovaly za bývalého prezidenta Miloše Zemana, který čelil několika občanskoprávním žalobám kvůli svým veřejným prohlášením. V jednom medializovaném případě Zemana žaloval jeho bývalý poradce Zdeněk Šarapatka, kterého veřejně obvinil z nekompetentnosti. Soudy nakonec rozhodly, že se omluvit musí sám Zeman – nikoli stát.

Tato omluva přišla až poté, co Zeman odešel z funkce a bylo zahájeno vynucovací řízení. Další dlouhotrvající případ se týkal Zemanova falešného tvrzení, že novinář Ferdinand Peroutka chválil Adolfa Hitlera, což byl spor, který skončil formální omluvou ze strany státu.

V tomto kontextu žaloba oznámená Filipem Turkem přidává další kapitolu do malého, ale významného souboru právních sporů týkajících se českých prezidentů – vzácných, ale zdaleka ne bezprecedentních.

Zdroj: English Radio