Světovou válku Írán nechce, ale Evropa ji pocítí tvrdě, říká Filip Turek

Konflikt na Blízkém východě mezi Íránem, USA a Izraelem stále trvá a zatím nic nenasvědčuje rychlému konci. Od začátku panují obavy, aby nepřerostl v celoregionální válku, útočná síla íránských raket navíc dosáhne až do Evropy. Podle poslance a vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé) je Evropa zatím v bezpečí. „Íránské rakety potenciálně ohrožují jihovýchodní Evropu, ale Írán se zatím vyhýbá širší eskalaci, aby předešel globálnímu konfliktu. EU zůstává pozorovatelem, ale pocítí důsledky ekonomicky a migračně,“ říká Turek v rozhovoru pro Deník.cz.

Válka na Blízkém východě běží už třetí týden. Byl pro vás zásah USA a Izraele proti Íránu nečekaný?

Nebyl pro mě zcela neočekávaný, přesto mě překvapil svou rychlostí, rozsahem a načasováním uprostřed probíhajících jednání. Odhady civilních ztrát přesáhly 1300 mrtvých během prvních dnů, náklady operací dosáhly přes deset miliard dolarů za deset dní s denními výdaji kolem jedné miliardy. Je známo, že izraelský premiér Netanyahu konflikt s Íránem prosazoval desetiletí, zatímco předchozí američtí prezidenti se mu vyhýbali kvůli potenciálním obrovským ekonomickým nákladům a rizikům.

O vás, stejně jako o předsedovi strany Motoristé Petru Macinkovi, je známo, že udržujete kontakty s americkými republikány. Jaké jsou ve straně nálady, má prezident Trump širokou stranickou podporu v tomto konfliktu?

V republikánské straně má prezident Trump širokou podporu pro zásahy proti Íránu, ale vyvolává to štěpení, které může přímo i ovlivnit volby v listopadu 2026. Trump má podporu u MAGA křídla, tam se jeho podpora pohybuje mezi 77 až 90 procent. Opozici nebo nejistotu vyjadřuje okolo 13 až 36 procent republikánů.

Vadí jim samotná válka nebo dosavadní postup?

Například senátor Rand Paul či zástupce Thomase Massieho kritizují eskalaci bez kongresového schválení. Mnozí prominentní MAGA podporovatelé ostře kritizují útoky jako zradu kampaně „No more foreign wars“ a „America First“ a označují to za zradu na voličské základně. Trump během kampaně sliboval žádné nové války, ale naopak se zapojil do několika konfliktů. Náklady operací a civilní oběti obavy jen zvyšují. Až 52 procent republikánů je proti posílání pozemních vojsk a 42 procent je méně ochotných podporovat v případě amerických ztrát.

Rok 2026 je pro americkou politiku zásadní. V červenci oslaví USA 250 let od vyhlášení nezávislosti. V listopadu pak proběhnou volby do Kongresu. Trump potřebuje přesvědčit Ameriku i svět, že je silný lídr…I proto se mluví o tom, že by válka v Íránu měla skončit rychle, alespoň pro forma, aby se voliči zaměření na domácí agendu uklidnili. Konflikt Trumpa ale určitě poškodil. Pro srovnání, války po 11. září v Iráku a Afghánistánu stály USA přes osm bilionů dolarů. Íránský hornatý terén s pohořími Zagros a Alborz výrazně komplikuje pozemní operace a zvyšuje riziko dlouhodobé guerilly, na rozdíl od rovinného Iráku, kde přesto americké zapojení trvalo přes osm let. Některá prohlášení politiků blízkých prezidentu Trumpovi, například senátora Lindseyho Grahama - „když tento režim padne, budeme mít nový Blízký východ a vyděláme tunu peněz“, naznačují ekonomické motivy a opakované útoky uprostřed jednání bohužel oslabují důvěryhodnost diplomatických procesů.

Když jste působil jako europoslanec, s íránskými delegacemi jste se setkával. Představoval podle vás Írán bezprostřední nebezpečí pro světovou bezpečnost?

Írán podle mého názoru nepředstavoval bezprostřední nebezpečí pro USA ani pro Evropskou unii. Během mého působení v delegaci Evropského parlamentu pro Írán – která je de facto zmrazena a konala se pouze jedna schůze, poslanci vyjádřili shodu na tom, že se jedná o autokratický režim. Sledoval jsem napětí související s jaderným programem. Írán v minulosti spolupracoval s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA), která hlásila úrovně obohacení uranu až šedesát procent, ale bez důkazů o aktivním vývoji jaderné zbraně nebo o okamžité hrozbě pro západní země.

Přesto prezident Donald Trump řekl, že byl útok nutný, protože Írán byl od výroby jen kousíček…

Diskuse o íránské jaderné hrozbě probíhá už téměř čtyřicet let, přičemž se opakovaně objevují odhady, že Írán by mohl získat jadernou zbraň během týdnů až měsíců, ale tyto předpovědi se dosud nepotvrdily. V létě 2025, během probíhajících jednání, došlo k izraelsko-americkým útokům na íránské jaderné zařízení, po nichž prezident Trump prohlásil, že klíčové kapacity byly kompletně zničeny a program výrazně oslaben. V tomto kontextu je proto překvapivé, že by Írán krátce poté představoval bezprostřední riziko pro USA nebo Evropu.

Jaký je vztah Íránu k EU?

Výrazně napjatý, poznamenaný dlouhodobými sankcemi, vzájemnou nedůvěrou a omezeným kontaktem. To spíše než partnerský. EU uvalila sankce v reakci na porušování lidských práv a podporu Íránu Rusku v konfliktu na Ukrajině – v lednu 2026 přidala dalších patnáct osob a šest entit za vážné porušení lidských práv, čímž celkový počet sankcionovaných v tomto režimu dosáhl 24 osob a 26 entit. Další sankce se týkají i komponentů pro drony a rakety.

Probíhal dosud nějaký obchod?

Obchod mezi EU a Íránem zůstává na velmi nízké úrovni. V roce 2024 dosáhl celkový objem přibližně 4,6 miliardy eur - s exportem EU do Íránu kolem 3,7 miliardy eur a importem 850 milionů eur), v prvních 10 měsících 2025 pak šlo asi o 3,1 miliardy eur, což odráží dopady sankcí na zmrazení aktiv, zákazy technologií a omezení financí. Írán označuje sankce za nepřátelské, zatímco EU zdůrazňuje nutnost dodržování mezinárodních norem.

Měl Írán v posledních měsících vašeho mandátu dobrou vůli k nápravě vztahů?

Na jednáních Írán výrazně dobrou vůli neprojevoval. A to i navzdory dlouhodobým sankcím EU. Írán navíc začal s domácími represemi – od prosince 2025 při potlačení protestů zemřelo přes šest tisíc lidí podle zpráv lidskoprávních organizací – a pokračoval v podpoře ozbrojených skupin v regionu. Obchod zůstal minimální, bez viditelných kroků Íránu směrem k dialogu nebo změně chování. Ani v kontextu jaderných jednání Írán v roce 2025–2026 neukázal výraznou flexibilitu v omezení obohacování uranu ani plnou spolupráci s IAEA, přestože v minulosti k určité spolupráci docházelo. To vedlo k opětovnému spuštění sankcí v září 2025.

Pocítil jste nevraživost během jednání s Íránem osobně?

Pocítil jsem na osobní úrovni dopady nedůvěry EU vůči Íránu. Po jedné jediné schůzce na íránském velvyslanectví v rámci mého mandátu v přátelské delegaci Evropského parlamentu pro Írán jsem byl evidován jako íránský špeh a dodnes se s tímto tragikomickým označením setkávám u některých méně vnímavých politiků.

Je už známý fakt, že íránské rakety mají dolet až na evropské území. Napadly základny USA a místa v jejich blízkosti, a to včetně členských států NATO. Dalším vyhrožuje. Myslíte si, že je pravděpodobné, že by Írán byl v nějaké fázi konfliktu ochotný zasáhnout zemi EU?

Ta pravděpodobnost je nízká, přestože riziko nelze zcela vyloučit. Írán se zaměřuje především na odvetu proti USA a Izraeli, s útoky na jejich základny v regionu, kde bylo zabito jedenáct amerických vojáků. EU zůstává spíše pozorovatelem, s incidenty na britské základně na Kypru a francouzské ve Spojených arabských emirátech, ale bez přímých úderů na evropské území. Evropa válku ale pocítí.

Ekonomicky určitě. Prudce zdražila ropa, zemní plyn, letecká paliva. Roste inflace. Na co dalšího se Evropa musí připravit?

Migračně hrozí masivní vlna. Konflikt způsobil interní vysídlení přes sto tisíc lidí v Íránu a okolních zemích, s rizikem, že destabilizace vyvolá exodus až devíti milionů uprchlíků, což by přetížilo evropské azylové systémy přes Turecko a přineslo další bezpečnostní a sociální výzvy. Současně eskalace v Libanonu přidává další vrstvu, kde je vysídleno přes 1,2 milionu lidí, z toho stovky tisíc směřují k hranicím s Tureckem a Sýrií, což zvyšuje riziko sekundární migrační vlny do Evropy. Právě díky znalosti těchto závažných důsledků jsem bytostným anti-intervencionistou a zásahy do jiných států odmítám.

Zdroj: Deník.cz